Muzeum Velké Meziříčí

Novinky

Kouzlo myslivosti - nabídka pro školy

Číst dál...

Zprávičky

Otevírací doba výstavy Kouzlo myslivosti

úterý - pátek: 9.00-12.00, 13.00-16.00

neděle: 13.00-17.00

pondělí, sobota: zavřeno

Plakát zdenky vorlové zmenšený

Velkomeziříčskou rodačku Zdenku Vorlovou Vlčkovou dnes připomíná název ulice, dům s pečetí jejího architektonického cítění na Lipnici je už opomíjen ve stínu stromů, panoramatický obraz města nebývale velkých rozměrů je umístěn stále na stejném místě v budově bývalé České spořitelny, ale dnes jej může obdivovat pouze ten, kdo vkročí do prostor určených městské policii, tudíž už není mnoho nadšených diváků.

Několik desítek obrazů, kreseb, artefaktů a věcí z pozůstalosti významné malířky je v depozitáři muzea ve Velkém Meziříčí. Některé obrazy vlastní soukromí majitelé a rodina. Po šesti desetiletích, kdy zůstal malířčin ateliér opuštěný, se pozapomnělo na velký talent, výjimečné nadání výtvarné, hudební i taneční u ženy, která zde před 150 lety spatřila světlo světa a poté ho ve svém životě vnesla do desítek obrazů, do díla, které ve své době vstoupilo na úroveň významných uměleckých osobností evropského umění.

Letos jsme si tedy připomněli 150 let od narození akademické malířky Zdenky Vorlové Vlčkové a muzeum připravilo výstavu s doprovodným programem pro veřejnost i školy. Je důležité znát historii, abychom pochopili současnost, je nezbytné naučit se vidět podstatu a krásu, abychom mohli vědět a nalézat radost ve své blízkosti.

Velkého zájmu se dočkal program, který byl ušit na míru žákům a studentům základních a středních škol. Během měsíce pomyslnými branami výstavního sálu prošlo 15 školních tříd, což byly zhruba tři stovky žáků.

 

Plakát Svět BP v obrazech kopie 2Výstavní sál velkomeziříčského muzea se po dvou měsících strašidelných příběhů a děsuplných rekvizit proměnil k nepoznání. Z potemnělé černé místnosti se opět stala prosvětlená a přívětivá výstavní síň.

Na příchozí čekaly desítky obrazů velkomeziříčského výtvarníka Bořivoje Pejchala. Výstava byla slavnostně zahájena v rámci Evropského festivalu filozofie.

Návštěvníci měli možnost po dobu devíti týdnů nahlédnout do světa Bořivoje Pejchala, navíc se mohli zúčastnit i výtvarného programu, který byl s touto výstavou spojen. Toho využili nejen dospělí, ale především studenti, jež se usadili mezi obrazy a mohli tvořit.

Bořivoj Pejchal, který je členem Unie výtvarných umělců České republiky a Klubu výtvarných umělců Horácka, nevystavoval v prostorách velkomeziříčského muzea poprvé. Naposledy byly jeho obrazy součástí výstavy „A léta běží, vážení“, kdy v červnu 2019 společně vystavovali absolventi velkomeziříčského gymnázia. 

 

 

Strašidelný zámek plakátV minulosti se napříč stoletími vyskytovala řada temných postav budících hrůzu. Výstava Strašidelný zámek návštěvníkům některé z nich představila.

Do pochmurných dějin mohli návštěvníci nahlédnout od 22. března do 15. května, kdy se výstavní prostory na zámku zaplnily věrohodnými figurínami jednotlivých postav. Nechyběly ani rakve, náhrobky, vana Čachtické paní a další nezbytné rekvizity, které se vážou k představovaným osobám.

Příchozí se seznámili například s krutým inkvizitorem Jindřichem Františkem Bobligem, Alžbětou Báthoryovou či Kateřinou z Komárova, které se přezdívalo Karlštejnská paní. Nechyběl ani kat Jan Mydlář, který byl na rozdíl od svých předchůdců na vrcholu společenského žebříčku a na sklonku svého života se těšil neobvyklé popularitě. Výstava zapůjčená z Letohrádku Mitrovských v Brně představila i krutého zámeckého správce Aloise Ulricha z nedalekého Žďáru nad Sázavou.

Jednotlivé historické postavy byly prezentovány v naaranžovaných scénách. Na doprovodných panelech se pak návštěvníci seznámili s životními osudy postav a dozvěděli se, kým byli, čím se nechvalně proslavili a jak za to byli potrestáni.

K oživení a umocnění zážitků pak posloužily multimediální „oživlé“ obrazy, kdy se před zraky návštěvníků proměnil portrét nevinně vyhlížející postavy ve strach nahánějící bestii.

S ohledem na velikost výstavy a prostor sálu byla výstava rozdělena na dvě části. Na první část museli návštěvníci sestoupit do sklepení, kde na ně dýchla ta pravá syrová atmosféra. Druhá část pak byla instalována ve výstavním sále.